7) Přednáška: Místní finance

Příjmy v ČR


Daňové příjmy v ČR

- obce začaly získávat příjmy z daní v roce 1993

změny rozpočtového určení daní:
* 1993 – 1996
* 1996 – 2000 (včetně)
* 2001
* 2002 – 2003



1993 – 1996

- v roce 1993 se daňové příjmy obcí staly: d a n ě z n e m o v i t o s t í (podle katastru – daň ze staveb a z pozemků, svěřená daň, daně rozděleny do pásem podle počtu obyvatel a podle toho se násobí základ daně korekčními koeficienty, které může obec o 1 stupeň zvýšit a o 3 snížit; u staveb podle účelu stavby a zastavěné plochy)


1. daň z příjmů FO z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (100 % podle trvalého bydliště FO) – žádná daňová pravomoc obcí


2. daň z příjmů FO ze ZČ a funkčních požitků (sdílená daň
- rok 1993 40 % obce, 60 % OÚ (podle počtu hybatel obce ku okresu)

- rok 1994 50 % obce, 50 % OÚ (100 % magistrátní města)

- rok 1995 55 % obce, 45 % OÚ (100 % magistrátní města)

- rok 1996 30 % obce (z toho 10 % podle plátcovy pokladny, 20 % podle počtu obyvatel

obce), 30 % OÚ, 40 % SR (70 % magistrátní města, 30 % SR)

→ celookresní výnos – docházelo k horizontální nespravedlnosti, proto byla územní vyrovnávací dotace


3. daň z příjmů PO
- od roku 1994 – kdy je poplatníkem obec

- od roku 1996 – 20 % podíl na celostátním výnosu (podle počtu obyvatel na počtu obyvatel ČR)


problémy:
* trvalé bydliště poplatníka nebylo shodné s místem podnikání = místní externality
* pokud podnikatel změnil právní formu, obec přišla o celý výnos = snaha přilákat podnikatele levnými pozemky, půjčky podnikatelům
* vratky daní (obec peníze utrácela průběžně a na konci roku neměla na vrácení)
* dynamika příjmů okresních rozpočtů rostla rychleji než SR


4. daň z nemovitostí (100 %)
→ NOVELA v roce 1996 – daň z příjmů FO ze ZČ se začala sdílet i státem (40 % do SR), aby se jim to kompenzovalo, začaly obce dostávat 20 % podíl na celostátním výnosu daní z příjmů PO



1996 – 2000

pozitiva:
- oslabení vazby daně z příjmů FO ze ZČ na celookresní výnos – pouze u 20 %

- zapojení daně z příjmů PO


negativa:
- RUD (rozpočtové určení daní) nepostihlo všechny velikostní kategorie obcí stejnoměrně – nejhůře Magistrátní města a malé obce bez sídel plátcovy pokladny

- neodstranil se nerovnoměrný vývoj daňových příjmů územních rozpočtů a státního rozpočtu

- slabá vazba daňových příjmů s územím obce



2001

- nové rozpočtové určení daní

cíl:
* odstranění příčin nerovnoměrných rozdílů v příjmech obcí (zejména u daně z příjmu FO)
* odstranění spekulativních aktivit obcí ve snaze o zvýšení příjmů
* odstranění nestability příjmů obcí při rozdílném vývoji právní úpravy jednotlivých daní rozšířením spektra daní, ze kterých se obcím stanoví podíly na výnosech daňových příjmů
* obr. č. 20

- od roku 2001 se okresní úřady staly samostatnou kapitolou SR

- stanoveno 14 velikostních kategorií obcí (KVKO)


daňový výnos = __počet obyvatel obce x KVKO______ x 20,59 /100 x objem daní

obcí S násobků z čitatele za všechny obce ČR


- nízký koeficient připravil obce o vysoké příjmy, proto lákaly okolní obce k přidružení, aby dosáhly vyššího koeficientu


- v rozmezí 101 tis. – 150 tis. je jen Olomouc



Sdílení a výlučné daňové příjmy

Pozitiva:
- zapojením většího spektra daní (stabilnější vývoj daňových příjmů obcí v čase a jejich lepší předvídatelnost)

- spravedlivější rozdělení daní (snížení územní nerovnosti)

- odstranění nerovnoměrné dynamiky ve vývoji daňových příjmů SR a ÚR

- nízká administrativní náročnost


Negativa:
- nepřesná konstrukce velikostních koeficientů

- nedostatečná autonomie obcí v ovlivňování daňových příjmů

- vysoký podíl sdílených daní na úkor daně z nemovitostí a případných obecních daní či obecních přirážek k daním

- malá motivace obcí k podpoře podnikání (oslabena vazba mezi vznikem a užitím daně)



2002 – 2003 (bude platit i v roce 2004)

- zahrnula navíc financování krajů

- posílila obecní příjmy, u daní z příjmů FO a OSVČ šlo o 60 % (ne 70 %)

- snížil se podíl SR

- obce zůstaly

- kraje 3,1 % (nově) – pro každý kraj individuální %

- daň z příjmů FO ze ZČ do obecních příjmů + 1,5 % podle počtu zaměstnanců v obci ku počtu zaměstnancům v ČR

- do SR 74, 81 %

- 3,1 % kraje

- ostatní daně nezměněny

→ 30 % výnosu daně z příjmů FO ze SVČ - výnos daně – dle trvalého bydliště podnikatele

- celostátní výnos daně



Nedaňové příjmy

1. příjmy z vlastní hospodářské činnosti

2. příjmy z vlastní správní činnosti

o správní poplatky

o místní poplatky - ze psů

- za lázeňský pobyt a rekreační pobyt

- za užívání veřejného prostranství

- ze vstupného

- z hracích automatů

- za ubytovací kapacity

- za povolení k vjezdu motorových vozů

- za komunální odpad

- za zhodnocení stavebního pozemku

3. pokuty



Transfery a dotace v ČR

q ze SR (schváleno rozpočtovým zákonem)

q ze státních fondů

q od krajů

q z EU (ze strukturálních fondů)



Dotace schválené rozpočtovým zákonem

a) v rámci souhrnného vztahu SR = nárokové

- účelové – běžné

§ na domovy důchodců (zřizovatelům na 1 lůžko)

§ na ústavní sociální péči

§ příspěvek na provoz mateřských a ZŠ na 1 žáka (904 Kč – klesající tendence)

§ na vybraná zdravotnická zařízení

§ na výkon státní správy

§ na sociální dávky

§ na výkon zřizovatelských funkcí

§ na dopravní obslužnost (magistrát města)


- obce dostanou tyto dotace přes rozpočty krajů (základní částka 1230 Kč na 100 obyvatel)

- jsou nárokové, ale zúčtovatelné (kromě na výkon státní správy)



b) z kapitoly všeobecná pokladní správa

- běžné

§ na integraci azylantů

§ na prevenci kriminality

§ na záchranné práce

§ obcím postiženým povodněmi


- kapitálové – individuální dotované stavby

→ další dotace jsou přesně vymezovány (např. rekonstrukce nemocnic v PCE, …)



c) běžné a kapitálové dotace z rozpočtu ministerstev

- nenárokové

- realizace programů, které přispívají k rozvoji městské infrastruktury

- běžné – na vzdělání (přímé N)

- kapitálové - na výstavbu školských zařízení

- na rekonstrukci divadel

- zachování a regeneraci památkových rezervací

- …


Dotace ze státních fondů

- Státní fond rozvoje bydlení

- Státní fond dopravní infrastruktury


Kraje

- na činnost dobrovolných hasičských požárních sborů


Z EU

- přes Národní fond

- na čističky odpadních vod, na komunikace, podpora kultury

- např. Phare, Saphard,…



Kapitálové příjmy

- asi 5 % příjmů

4) Přednáška: Místní finance

Daňové příjmy

- obec může ovlivnit - daňovou legislativu (minimálně) – upravuje vláda

- daňovou správu

- daňové sazby

- rozpočtové určení daní – daňové určení výnosu


Daňová legislativa

- vláda určuje strukturu daní, postupy při nedodržení plateb

- schvaluje parlament pro všechny

- legislativa se může měnit v čase a prostoru


Daňová správa

- může být přiřazena nižším úrovním (podle země)

- různé modely

- určitá úroveň jednotky si vykonává správu sama, pokud jsou nějaké úkoly v prostoru nebo do úrovně kam plynou (kam jsou určeny)

- u nás rozděluje prostředky Finanční úřad, centrální výběr daní


Daňové sazby

- slevy, výjimky

- obec nemůže ovlivnit (pouze do určité míry třeba rozdělí daně)

- protože by docházelo k různé alokaci zdrojů


Rozpočtové určení daní

- týká se daní důchodového typu (plynou do ústředního rozpočtu, protože vláda má nedistribuční funkci)

- neurčí se původ daně, musí se podle určitého vzorce rozdělit na nižší úrovně (schvaluje parlament)

- obce si už s penězi nakládají sami jak chtějí

- chovají se jako dotace (neúčelové), ale obec nevědí, jak velké

- objem dotací je definován ve SR

- progresní daně důchodového typu jsou centralizovány, obce neovlivní - mají nestabilní daňový výnos, plní funkci vestavěného stabilizátoru

- daně, které zdaňují přírodní bohatství (nerovnoměrně rozložená daňová základna v území), se vybírají centrálně (lomy,…)

- nižší úrovně by neměly vybírat daně s vysokou mobilitou (nestabilní výnos)

- u nepřímých daní – platí totéž – nevíme původ daně

- na nižších úrovních vybírat místní daně a poplatky (rozhoduje o legislativě těchto daní – správa, výběr,…)



Různé přístupy k daňovému určení

- samostatný daňový základ = pro místní autority, které rozhodují o jeho využití (kompetence obce jsou nižší) = s v ě ř e n é d a n ě

- společný daňový základ, v jehož rámci mají místní orgány možnost buď stanovit přirážky ke státním daním nebo dostávat určité % z výnosu tzv. sdílených daní (společné daně pro obce, stát, kraje)

- je lepší, aby obec vybírala méně daní s větší výnosností

- místním daním se u nás nejvíce přibližují poplatky

- svěření daní je zákonem = s v ě ř e n é d a n ě

- obce vykonávají správu sami nebo centrálně (u nás)


Sdílené daně

- nižší úrovně mohou stanovovat přirážky nebo dostávají určité % z výnosu (můžou stanovit přirážky, ale jen v určitém rozpětí)

- principy rozdělení procesu:

§ derivační typ – stanovené % z výnosu rozdělí podle výnosu na daném území (jdou tam, kde vznikly)

§ nederivační typ – stanovené % z výnosu se přerozdělí podle jiného kritéria (např. počtu obyvatel)

- snižují nerovnosti mezi obcemi, ale nerespektují svázanost s místem vzniku (mimo derivačního typu)

- chovají se jako dotace, ale obce neví, jak velký výnos bude



Obecní daně

- daňová základna by neměla být proměnlivá

- daňová (sazba i základna) by měla být viditelná

- daně by měly zabezpečit dostatečný příjem na pokrytí místních potřeb

- neměla by existovat možnost převádění daňového výnosu

- spravování daní by mělo být jednoduché

- daně by měly být ekonomicky efektivní (neutrální z hlediska dopadu na rozhodujícího poplatníka)

- daňové příjmy by měly růst proporcionálně s ekonomickým růstem lokální ekonomiky

- daně by neměly být závislé na jednostranně zaměřené lokální ekonomické struktuře

- existence flexibility v určování daňových sazeb či přirážek



Majetkové daně

- problémy – Co zdaňovat?, Jak majetek oceňovat? A jakými sazbami? (proporcionální, progresivní)


Důvody pro a proti zdanění

- jedná se o dvojí zdanění (majetek byl pořízen šetřením z příjmu, který už byl zdaněn)

+ jedny z nejstarších daní (starověk), stát se staral o ochranu našeho majetku, potřebuje na to peníze

+ daň je zdaňování implicitních příjmů (dostáváme výnos z toho, že nemusíme platit nájemné)

+ vybudovat silnice, osvětlení – tyto činnosti si zaplatí obec z daní (zatraktivní to místo)

+ menší možnost vyhnutí se neplacení daně

- „cena“ za lepší životní úroveň


Co zdaňovat:
- nemovitosti

- někde se zahrnuje i movitý majetek a finanční aktiva (akcie,…)

- typy daní: - univerzální (jedna daň na všechen majetek) – např. SRN, Švýcarsko, Holandsko

- několik typů daní

- hmotná podniková aktiva

- půda


Ohodnocení:
- z kapitálové hodnoty (odvozená z tržních cen, upravená koeficientem)

- na základě roční hodnoty (roční čistý výnos z majetku) → renty, nájemného

- kombinace způsobů

→ využívají se cenové mapy města (hodnota majetku se liší podle lokality)


Sazby

- stanoveny progresivně (čím větší majetek, tím vyšší daň) nebo lineárně


Výhody a nevýhody

výhody:
- jsou viditelné

- srozumitelné

- nízký daňový únik

- daň spojena s obcí (se vznikem daně)


nevýhody:
- problém s oceňováním majetku

- nerespektují současnou důchodovou situaci vlastníka (poplatníka)

- neodráží současnou prosperitu a atraktivitu oblastí



Transfery a dotace

Důvody pro peněžní transfery a dotace

Ø zabezpečení vertikální fiskální rovnováhy (stát si většinou nechává největší příjmy z daní, a proto musí obcím dávat dotace, aby pokryly své výdaje = vertikální nerovnováha = s t a t i c k á ; d y n a m i c k á nerovnováha – zvyšuje se zátěž povinností obcí

→ zmírnění vertikální fiskální nerovnováhy


Ø garance určité standardní úrovně poskytování některých veřejných statků (rozdělené náklady na služby a různá daňová výnosnost v oblastech, ale stát garantuje určitou úroveň ze zákona)


Ø zabezpečení horizontální fiskální rovnováhy – daňový výnos oblasti s upadajícím průměrem (bez surovin) bude vždy nižší než u ostatních, proto stát prostředky přerozděluje, aby obcím daňový výnos dorovnal (podnikatelé platí stejné daně, a proto mají mít stejné služby, veřejné statky)

- v rámci území mohou být oblasti s určitými geografickými (klimatickými) podmínkami (např. údržba silnice je dražší na horách)


Ø kompenzace speciálního břemene – odstraňování ekologických zátěží, transfery dotacemi z vyšší úrovně se snaží kompenzovat břemeno na nižších úrovních

transfery = jedná se o problém spravedlivosti, efektivnosti a ekvivalence


Ø existence externalit a jejich internalizace (omezení) – např. větší město má divadlo, ale do něj chodí i obyvatelé okolních vesnic, které ale na jeho provoz nepřispívají; nelze obce k příspěvkům nutit, ale ani zakázat vstup obyvatelstva



Kritéria systému transferů a dotací

- neměly by být komplikované, náročné na čas

- měřitelné, neměnné v čase, kvantifikovatelné

- neměly by být příliš detailní

* počet obyvatel (základní kritérium) – nerespektuje věk, pohlaví,…moc obecné
* počet obydlí
* rozloha
* délka silniční sítě
* počet dětí školního věku
* průměrný příjem (vypovídá o sociálním postavení obyvatel)


Typologie dotací

q specifické (účelové) - bez spoluúčasti (stát má na statcích zájem)

- podmíněné se spoluúčastí obce, kraje,…

→ na předem daný účel, činnost, jsou zúčtovatelné (pokud je obec nepoužije,

musí je vrátit)

q všeobecné (neúčelové)


jiné členění:
§ běžné (na opakující se činnost)

§ kapitálové (např. na výstavbu, účelové)


dotace podmíněné spoluúčastí se člení na spoluúčast:
* rovnocennou (stanovení % příspěvku obce a státu)
* nerovnocennou (stát dá fixní částku, bez ohledu na obec)


o s otevřeným koncem (není stanoven limit pro obce)

→ čím více vloží obec, tím více dostane od státu

→ vhodné k redukci externalit


o s uzavřeným koncem (stanoví se maximální suma příspěvků od státu)

- vyhovují bohatším obcím

- nutí obce k efektivnímu vynakládání finančních prostředků



Alternativní formy transferových systémů

Způsoby alokace rozdělené


Způsoby určov. celkové částky rozděl. na dotace částky mezi příslušné stanovené podíly

ad hoc (státní)

úhrada schválen.

samosprávné jednotky na ústř. daních (sdílené)

rozhodnutí výdajů podle místa vzniku

A

L

neaplikováno


podle vzorce

B

F

neaplikováno


celková nebo částečná úhrada N

C

G

K


ad hoc rozhodnutí

D

H

neaplikováno


D – víme, že se bude přerozdělovat, ale vše rozhoduje stát

C – úhrada nákladů částečně obec a stát (účelově)

L – stát rozhodne každoročně o výši částek na dotace

H – úplná centralizace, nejméně objektivní

G – účelové dotace na projekt

F – stát přijme vzorec, podle kterého peníze rozdělí

K – přísně účelové dotace, centralizované poskytnutí (na infrastrukturu, platy učitelů, zdravotníků)


- z hlediska užití jsou nejvíce decentralizované A, B → transfery

- žádná pravomoc obcí k jejich ovlivňování, ale rozhoduje si plně o jejich využití a nemusí je použít úplně celé

- převažuje poskytování neúčelových dotací, pouze u investičních aktivit se poskytují účelové dotace


Kritéria systému transferů a dotací

o adekvátnost příjmů (místní samosprávy by měly mít prostřednictvím transferů dostatek zdrojů na to, aby mohly vykonávat kompetence jím svěřené)

o regulace zdanění a výdajů (efektivní transfery by neměly podceňovat nadměrné výdaje, či omezovat zdanění)

o spravedlnost – transfery by se měly měnit v závislosti na místních potřebách a měly by být nepřímo úměrné fiskální kapacitě; souvisí s horizontální fiskální rovnováhou