3. Kompatibilita
Rozumíme jí slučitelnost určité složky výpočetního systému X se shodnou složkou systému Y bez úprav. Rozeznáváme tyto druhy: technickou, programovou, datovou a obsluhy.
Kompatibilita technická procesoru přídavných zařízení
Procesory mají mít shodný soubor instrukcí nebo instrukce jsou exaktní podmnožinou instrukčního souboru druhého procesoru. Tato shoda zajišťuje obvykle i shodnou práci s pamětí, systémem přerušování a přídavným zařízením. Může být i nadmnožinou např.
286 -> 386 tj. proto, aby výrobce udržel uživatele starších modelů pro nové modely.
Přídavných zařízení, zahrnuje možnost propojení daného přídavného zařízení ke kanálu nebo sběrnici počítače beze změn na zařízení nebo kanálu, proto se definuje „standardní rozhraní“. Další podmínkou je obsluha operačním systémem, to se děje díky rutině driveru.
Někdy lze použít emulaci, tj zařízení X se jeví z hlediska operačního systému jako zařízení Y. To se děje programově nebo vestavěnými prostředky zařízení.
Kompatibilita programová zajišťuje možnost přenosu programů napsaných a odladěných na jednom PC na jiný PC a to bez úprav. Programy existují ve dvou formách: v programovacím jazyce, strojovém kódu. Kompatibilita strojového kódu je zřídkakdy zajištěna.
Kompatibilita dat zajišťuje možnost přenosu dat z jednoho na druhý počítač. Je nutno zajistit kompatibilitu médií, kódu, struktury dat. To se zajišťuje mezinárodními standardy.
Kompatibilita obsluhy rozumíme jí shodnou komunikaci uživatele s počítačem na úrovni operačního systému či aplikačního programu.
Žádné komentáře:
Okomentovat