narodil se v Moskvě, kde vyrůstal v nemocnici pro chudé. Otec zde pracoval jako lékař. Studoval v Petrohradě inženýrskou školu. Odešel do výslužby a věnoval se spisovatelství. Pro účast v hnutí petraševců jej odsoudili k smrti, ale trest byl posléze změněn na deset let nucené práce na Sibiři.
Dílo:
„Zločin a trest“ – děj románu se odehrává v Petrohradu v druhé polovině 19. století. Základním motivem příběhu je vražda, kterou spáchal petrohradský student Rodion Raskolnikov. Přestože patří k jeho vlastnostem dobromyslnost a čestná povaha, zcela chladnokrevně a z realistických důvodů zabije starou lichvářku kvůli penězům. Náhodou se zde objeví její sestra, které proto připravil stejný osud. Po smrti žen následuje policejní pátrání. Vyšetřovatel tuší že vrahem je Raskolnikov, ale nemůže mu vinu dokázat. Ten mezitím propadá strachu. Policie pak zatkne člověka, jenž se k činu sám přizná. Raskolnikov se seznamuje s prostitukou Soňou. Toto povolání musela vykonávat, aby uživila sebe a matku. Student jí řekne o své vině při vraždě. Soňa jej přesvědčí, aby se přiznal. Sonina láska Raskolnikova posílí a dopomůže mu k přiznání. Rodion je pak odsouzen k osmi letem práce na Sibiři, kam jej Soňa doprovází. Svou láskou z něho dokáže vytvořit nového, lepšího člověka. Dostojevského inspirovaly vlastní zkušenosti. Hrdina je zde druhým člověkem změněn a začíná v něj věřit.
„Bratři Karamazovi“ – nese rysy společenské, kriminální a psychologické prózy. Odehrává se v Rusku v 19. století. námět autor čerpal ze skutečnosti. Statkář Fjodor Pavlovič Karamazov disponuje těmi nejhoršími lidskými vlastnosti, a proto jej jeho vlastní synové hluboce nenávidí. Ze dvou manželství má Karamazov citlivého a duševně nestálého Dmitrije, racionalistického Ivana a hloubaného Aljošu. Zlý Smerďakov, který otce nenávidí nejvíce, pochází z nemanželského vztahu se služkou Jelizavetou Smrdutou. Tento nevlastní syn Karamazova zabije. Po svém strašném činu však dostane epileptický záchvat a z vraždy je obviněn Dmitrij. Ten se obvinění nevzpírá a odchází na Sibiř se svou milou Grušenkou, o kterou se podle něho otec také pokoušel. Smerďakov se sice přizná Ivanovi z vraždy, ale spáchá pak sebevraždu. Ivana se zmocní duševní choroba a u soudu jeho výpovědi nikdo neuvěří. V románu vystupuje ještě postava řeholníka Zosima, který duchovně působí na nábožensky založeného Aljošu. Po Zosimově smrti Aljova odchází do kláštera, aby pokračoval v jeho myšlenkách a dále je rozvíjel. Román tvoří dvanáct knih. Autor se zabývá otázkou osudu, viny, tíhy svědomí, lidské zodpovědnosti, citů a pokání.
Žádné komentáře:
Okomentovat