Hospodaření České národní banky

jako centrální banky státu, který je členem OECD a který má ambice zařadit se mezi vyspělé země, je ověřováno pouze renomovanými a mezinárodně uznávanými auditory. Případná změna v novele zákona o České národní bance tento přísný výběr potvrdí, protože podle návrhu bude účetní závěrka ČNB ověřována jedním nebo více auditory, kteří jsou určeni po dohodě bankovní rady s ministrem financí. Mimoto je hospodaření centrální banky předkládáno poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Je nutné poznamenat, že teoreticky je představitelná i konstrukce devizových rezerv v podobě smluvně sjednaných práv čerpání devizových prostředků od mezinárodních institucí typu MMF a Světová banka, případně od komerčních bank pro případ potřeby plateb v devizách a pro případ intervencí ve prospěch domácí měny (podobně jako existuje právo členských zemí na čerpání kvóty od Mezinárodního měnového fondu pro specifické potřeby), v kombinaci s konstrukcí, kdy získané devizové prostředky z intervencí proti domácí měně lze prodat zpět za koruny, přičemž tyto prodeje rozložit v čase tak, aby byla eliminována poptávka po domácí měně. V praxi je však taková konstrukce velmi obtížně proveditelná. Právo čerpání lze jen stěží zajistit na dostatečně dlouhou dobu a za stabilní úrok, samotné čerpání nemusí být dílem okamžiku především v období vysoké nestability a rozložení poptávky po domácí měně v čase nemusí v případě vysokého přílivu kapitálu být nejúčinnějším nástrojem. Především se však jedná o zcela nestandardní konstrukci, na kterou nejsou připraveny mentálně i technicky nejen centrální banky, ale ani komerční banky a mezinárodní instituce.