- Tento typ alternativní školy pochází od francouzského učitele Célestina Freineta, jednoho z významných teoretiků tzv. pracovní školy. Hlavní idea jeho pedagogických snah, rozvíjených ve 20. letech 20. století, zní „Par la vie – pour la vie – par le travail“ (Z života – pro život – prací). Vypracoval koncepci o nutnosti vybavit školní třídu různými pracovními koutky, ve kterých se mohou děti individuálně nebo ve skupinách věnovat činnostem z oblasti přírodních věd a techniky, domácím pracím, umělecké tvorbě i jazykové komunikaci.
- Nejdůležitější prvky školní práce podle Freineta jsou:
- třída jako mnohostranně rozčleněný pracovní prostor pro získávání zkušeností (pracovní ateliéry).
- individuální týdenní pracovní plán žáka, projednaný na začátku týdne s učitelem.
- „pracovní knihovna“, obsahující informativní sešity, která podněcuje k dalším pracovním činnostem i k „bádání“, nyní včetně audiovizuálních materiálů.
- kartotéka, rozčleňující základní učivo pomocí karet s testy a informacemi o úkolech a řešeních.
- akustické učební programy, zvláště pro jazykovou výuku.
- školní tiskárna s mnohostranným použitím, která slouží k rozvíjení manuálních i intelektových schopností žáků (tvorba školního časopisu aj.)
- nástěnka pro zveřejňování kritik, pochval, přání a pracovních výsledků žáků.
- Tyto školy jsou nejvíce rozšířeny ve Francii, Belgii a Nizozemsku. V ČR nepracuje alternativní škola s komplexní freinetovskou koncepcí.
Žádné komentáře:
Okomentovat