- charakteristický znak rostlinné b.(živočišné buňky ji nemají)
- umožňuje existenci buňky jako osmotického systému
- těsně přiléhá k cytoplasmatické membráně
- omezuje velikost protoplastu a zabraňuje jeho prasknutí v důsledku osmotického příjmu
  vody
fce: 
• mechanická (udržuje tvar, odolnost proti prasknutí..)
• podílí se na přenosu látek mezi buňkou a vnějším prostředím
• plně propustná = permeabilní
• neživá, těsně přiléhá k cytoplasmě
• ukládání látek - inkrustace - anorg. (CaCO3 ), oxid siřičitý..
      - impregnace - organ. =  lignin - lignifikace (dřevnatění)
                                                               =  suberin - suberinizace (korkovatění) 
                                                               =  kutin - kutinizace - kutikula
Stavba:
2 složky: 
a) vláknitá - celulóza (tvoří základní kostru)
                                - vzniká v plasmatické membráně na útvarech zvaných rozety
               b) amorfní - pektiny, hemicelulózy..
                                 - vznikají v Golgiho komplexu
primární buněčná stěna 
- vzniká u buněk, které ještě mohou růst
- je plastická stejně jako střední lamela, čimž odpovídá požadavkům na rychlý růst b.
- přikládá se na střední lamelu směrem ke středu buňky
- přikládáním dalšího materiálu (=apozicí) primární stěna sílí
- složkou jsou pektiny a hlavně celulóza – molekuly celulózy vytvářejí micely – propojením  
 vzniká síť mikrofibril, které nejsou přesně orientovány
sekundární buněčná stěna
- vzniká u dospělých b. s ukončeným růstem
- celulózní mikrofibrily jsou ve svazcích, jsou přesně orientovány
- mikrotubuly orientují celulózní vlákna
- obsahuje více celulózy, neobsahuje žádné pektiny
- roste jen tloustnutím = apozicí (přikládání nových vrstev)
může zde být uloženo mnoho látek:
lignin - podpůrná a vyztužovací fce, ve stěnách buněk (ve dřevě)
suberin - korková pletiva, zkorkovatělé b. nejsou propustné pro vodu, rychle odumírají a 
              zastávají mechanickou fci
kutin - na povrchu rostliny → vosk, vytváří kutikulu  
střední lamela 
: vzniká z přepážky mezi dceřinými buňkami v průběhu dělení → spojovací vrstva mezi sousedními buňkami
: tvořena pektiny z GA
plazmodezmy
- kanálky v b. st., kterými komunikují jednotlivé buňky mezi sebou
- prochází jimy provazce protoplazmy i endoplasm. retikula
- v místech větší hustoty - vznik teček (vidět pod mikroskopem)
 
Žádné komentáře:
Okomentovat