- narozena v Úvalech u Prahy, dětství prožila na Kladensku
- takže zde poznala zdejší život horníků a hutníků
- po absolvování měšťanky pracovala v různý profesích
- r. 1901 se sblížila s anarchistickým hnutím
- od anarchistů přestoupila k sociálně demokratickému hnutí a v r. 1921 vstoupila do KSČ
- až do r. 1929 pracovala v redakci Rudého práva
- po rozchodu s KSČ byla redaktorkou časopisu Čin, ale i nadále zůstala přesvědčenu komunistkou
věnovala se převážně próze, psala povídky a romány. Ve své počáteční tvorbě se zaměřila na tíživé postavení žen a dívek v prostředí maloměšťáckých rodin i bohaté buržoazie, v nichž má žena jako věc patřit muži. Její hrdinky však touží po opravdové, upřímné a čisté lásce.
Nejkrásnější svět
- lze stejně jako Olbrachtovu Annu Proletářskou zařadit mezi díla tzv. socialistického realismu
- i zde jsou zachyceny události r. 1920
- hl. hrdinka Lenka Bilanská – pocházející z mlynářské rodiny, kde vládne despotický otec
- se s touto rodinou rozchází a pod vlivem svého milého Romana se stává politicky uvědomělou
- za demonstrace r. 1920 je zastřelena
- r. 1956 autorka román přepracovala, hlavní hrdinka se uzdravuje, aby mohla dál bojovat za nejkrásnější svět
Přehrada
- utopický román
- vylíčila nenásilné vítězství dělníků nad buržoazií
- kapitalisté se zaleknou zprávy o protržení hráze přehrady, kterou nechali nekvalitně postavit, vzdají se své moci
- vedle tradičních postupů je zde užit i stylizovaný repot reportážní záznam a prostředky užívání ve filmové
technice
Siréna (román)
- nejrozsáhlejší dílo
- děj se odehrává převážně na Kladensku v období od poloviny 19. stol. do konce 1 světové
- základní osu díla tvoří 3 osudy generací hutnické rodiny Hudců
- autorčin zájem se soustředil na dělnický svět, jeho tvůrčí schopnosti a projevy kolektivní solidarity
- 1 generaci představuje Hudec vynálezce, který přichází na huť z lánských lesů, kde byl uhlířem a kde se při
stahování dřeva zranil. Zažívá rozpor mezi touhou uplatnit své nadání a svými nedostatky ve znalostech a
vzdělání
- 2 generaci představuje Pepek frajer, který je typem dělníka s velkým pracovním fortelem. Jde o sebevědomého furianta, jehož třídní vědomí zaslepila konjunktura. Nakonec zahyne při důlním neštěstí. Ústřední hrdinku je jeho žena Hudcovka,nejlépe psychologicky prokreslena postava díla, která je oporu rodiny a stává se politicky uvědomělou po smrti své dcery Emči, která jako dítě přihlížela potlačování demonstrace a četnickou kulkou byla usmrcena
- 3 generaci představuje Hudec policajt, nejstarší syn Hudcovky, který odchází v době krize za prací do Ameriky, kde se učí obhajobě práv dělníků. Dílo končí dopisem Hudcovky svému vnukovi na frontu 1 světové. Je zde vyjádřena optimistická naděje v lepší budoucnost.
Na Sirénu navazuje umělecky nejzdařilejší autorčino dílo – novela
Havířská balada
- vypráví o osudech nejmladšího syna Hudcovky, Rudolfa, který pro účast na stávce se musí ukrývat a nakonec
pod falešným jménem Jan Zvonař odchází za prací do Porúří
- zde pracuje jako horník společně se svým synem Klukem, který při důlním neštěstí zahyne
- Zvonař přijde v dole o 2 prsty
- po válce se vrací do nově vzniklého Československa, najde si práci, postaví domek, ale za velké hosp.krize je
nucen se živit žebrotou
- kompozice díla se skládá ze 3 částí: vnitřního monologu hl. hrdiny, autorčina líčení a vypravování Zvonařovy
ženy Milky formou zvláštního dialogu bez replik (odpovědí posluchačů)
Žádné komentáře:
Okomentovat