Velké systémy
Význačnými vlastnosmi velkých systémů jsou především řadově větší kapacity a rychlosti, daleko vyšší úroveň bezpečnosti dat, schopnost práce s více uživateli – implementace přístupových práv v několika hierarchických úrovních, komunikace prostřednictvím dotazovacího jazyka atd. Jádrem těchto systémů je tzv. databázový stroj (implementace SŘBD) komunikující s datovými soubory na jedné straně a s vnějším světem na straně druhé. Vzhledem k tomu, že tento programový systém poskytuje databázové služby na vzdálené stroje, často je nazýván také databázový server. Uživatel databázového stroje je pak v roli klienta, jež může být realizován nejrůznějšími prostředky. Komunikace mezi databázovým serverem a klientem se odehrává v dotazovacím jazyce. Klient posílá textové zprávy – příkazy, server reaguje rovněž textovými zprávami-odpověďmi. Textový tvar odpovědí je základní, i když se tvar odpovědí někdy rozšířuje o binární data (např. uložené obrázky), která vyžadují na straně klienta zvláštní interpretační modul. Některé velké systémy umožňují práci v tzv. transakcích. Pod pojmem transakce zde rozumíme určitou posloupnost příkazů, jejichž činnost se realizuje pouze v dočasných datových strukturách, což umožňuje vrátit některé operace zpět. Teprve po úspěšném dokončení posledního příkazu a po uzavření transakce se veškerá data modifikují v originálních souborech. Transakční přístup také umožňuje zcela bezpečné sdílení dat z různých míst, protože zabraňuje situaci, kdy se současně provádí modifikace dat ze dvou nezávislých aplikací. Mezi velké systémy lze zařadit např.: Systém Oracle, systém firmy Informix, Sybase, Interbase
ODBC – univerzální rozhraní, aplikacím umožňuje přistupovat k databázím. Aplikace – ODBC – Oracle – databáze.
Žádné komentáře:
Okomentovat