Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Strukturované programování

7. 1 Strukturované programování
• Strukturované programování je určitý způsob zápisu algoritmu, který by měl umožnit lepší čitelnost, srozumitelnost a tím i modifikovatelnost algoritmu.
• Požadované vlastnosti jsou však obtížně měřitelné, a tak se vycházelo při jejich vymezení ze zkušeností s rozsáhlými programy.
• Došlo se k závěru, že větší přehlednost algoritmu se získá sestavením algoritmu z jednoduchých, do sebe vložených celků.
• Tato snaha se snadno poruší provázáním celků příkazem skoku, a tak se příkaz skoku ve strukturovaných programech potlačuje.
• Větvení programu se musí zajistit jinými prostředky (IF-THEN-ELSE, CASE OF, cykly)

Strukturované programování je tedy charakteristické psaním kódu v malých blocích (podprogramech), používáním předdefinovaných datových typů a definicí typů nových.
Procedury a funkce
• Procedury a funkce tvoří posloupnosti instrukcí, které potřebujeme provádět na různých místech v programu.
• Procedura nebo funkce může být po deklaraci použita kdekoli v následujícím textu bloku programu.
• Rozdíl mezi procedurou a funkcí je v tom, že funkce vrací hodnotu a může se použít přímo ve výrazech. Procedura se vyvolá příkazem volání procedury k provedení jedné nebo více operací.

• Procedury a funkce umožňují vnořovat přídavné bloky do hlavního programového bloku.
• Každá deklarace procedury nebo funkce má hlavičku, po které následuje blok příkazů.
• Procedura se aktivuje příkazem volání procedury, funkce se aktivuje vyhodnocením výrazu, který obsahuje volání.
• Za identifikátorem procedury nebo funkce může následovat seznam parametrů, uzavřený v kulatých závorkách. Každý parametr v seznamu má své místo, kterému odpovídá příslušný typ.

• Tělo deklarace procedury nebo funkce končí středníkem.
• Procedura nebo funkce může mít své vlastní interní datové typy, proměnné i své vlastní procedury a funkce.
• Veškeré prvky deklarované uvnitř procedury nebo funkce mají lokální charakter, tzn. lze je využít pouze uvnitř procedury nebo funkce, ve které jsou deklarovány.
• Deklarace, které jsou uvedeny v hlavním programu, mají globální charakter

Žádné komentáře:

Okomentovat