2. Princip programového řízení počítače. Pojem instrukce. Faktory ovlivňující operační rychlost stroje.
Základní funkce procesoru jsou:
- provádění posloupnosti instrukcí (programu) uloženého v hlavní paměti
- řízení činnosti celého počítače – prostřednictvím řídících signálů (řídící sběrnice)
Sběrnice procesoru:
- vnitřní – spojující jednotlivé části uvnitř procesoru
- vnější (vzhledem k procesoru) – sloužící k připojení procesoru na systémovou sběrnici počítače. Jedná se o datovou, adresní a řídící sběrnici procesoru.
Řadič procesoru řídí práci počítače dle předem připraveného programu. Zajišťuje řízení všech operací prováděných v procesoru i operací, jimiž procesor komunikuje s využitím sběrnice s ostatními komponentami. Řadič řídí provádění těchto operací v odpovídajících časových okamžicích a odpovídajících časových posloupnostech. Mnoho řídících signálů řadiče se využívá uvnitř vlastního procesoru. Další řídící signály se vedou z řadiče prostřednictvím řídící sběrnice na příslušnou část počítače.
Ostatní části počítače mají často vlastní místní řadiče, které jsou řadičem procesoru řízeny pouze globálně, tzn. je jím jen zahajována požadovaná činnost. Jednotlivé části počítače mohou být řízeny:
• místně – řídící signály se generují v místním řadiči. Tyto signály slouží pouze pro řízení jedné části počítače
• ústředně – všechny potřebné řídící signály se generují v ústředním řadiči (tj. řadiči procesoru). Odtud se vedou do jednotlivých částí počítače.
• smíšeně – při smíšeném řízení generuje ústřední řadič pouze ty signály, které jsou nutné pro zajištění koordinace jednotlivých částí počítače. Tyto signály se vedou do místních řadičů, které zajišťují činnost jednotlivých částí počítače. Většina počítačů používá smíšené řízení.
Použitím místních řadičů řízených ústředním řadičem se dosáhne toho, že jednotlivé části počítače, řízené těmito řadiči mohou pracovat souběžně, čímž se zvyšuje výkon systému.
Žádné komentáře:
Okomentovat