Paměť

6. Paměť
Základní parametry paměti jsou:
kapacita – množství informace, které se může do paměti zaznamenat. Udává se v Bytech.
vybavovací doba – je časový úsek od vydání příkazu ke čtení do doby, kdy je inf. k dispozici.
rychlost toku dat paměti – udává max. množství přečtené/zapsané informace za sekundu.
cena paměti – rozumí se jí cena uložení jednoho paměťového bitu v dané paměti.
Paměti dále rozlišujeme na energeticky závislé (RAM) a nezávislé (HDD), statické a dynamické, s destruktivním čtením (RAM) a s nedestruktivním čtením (Cache). podle přístupu do paměti na přímý (RAM), sériový (páska) a sekvenční (HDD).

Jednotlivé druhy pamětí: registry, hlavní paměť, paměť cache a vnější paměť.

Hlavní paměť
Je rozdělena na paměťové buňky, každá je označena adresou. Nejmenší paměťovou informační jednotkou, kterou lze přečíst/uložit je paměťové slovo (8 bitů). Jako hlavní paměť se využívá polovodičová paměť RAM svázaná s částmi PC adresovým a datovým registrem. Paměť je spojena s procesorem rychlou paměťovou sběrnicí, stejně tak i cache paměť.
Základní části hlavní paměti jsou:
- řadič hlavní paměti, který řídí činnost hlavní paměti a přístup procesoru a sběrnice.
- datový registr, slouží k uložení informace zapsané/čtené informace. Jeho délka je rovna šíři toku dat hlavní paměti, která je rovna počtu bitů, které se současně do paměti zapisují/čtou.
- adresový registr, slouží pro uložení adresy informace čtené/zapisované do paměti. Na adresový registr navazují dekódovací a výběrové obvody, které vyberou požadovanou adresu z paměti. Z ní se při čtení přesune čtená informace přes čtecí obvody do datového registru paměti. Při zápisu se na ni zapíše informace z datového registru přes záznamové obvody.
- vlastní paměť je tvořena médiem sloužícím k uložení informací, polovodičovými obvody.