Implementace databázových systémů

Implementace databázových systémů:
- týká se relačních systémů (relačních databází)
Rozdělení: podle toho, jaký dosah mají údaje, které chceme obsluhovat:

1. Malé(stolní) databáze – systémy, které jsou svými vlastnostmi určeny pro personální potřebu. Např. dnes používané systémy dBase nebo FoxPro. Oba systémy mají slučitelná data, používají soubory s rozšířením *.dbf (je např. možné zpracování v Excelu)
systém PARADOX – ovládá se jednoduše a zvládá obtížné věci. Soubory, které používá jsou datově(relativně) neslučitelné se soubory *.dbf
systém ACCESS(od Microsoftu) – modernější, pracuje i s daty do velkých systémů, je schopen pracovat s databázemi odjinud. Možno pracovat s jazykem SQL

2. Velké/(distribuované) – umožňují vytvářet databázový server, databázový server nabízí databázové služby, nutnost síťového zapojení. Systémy např: Oracle, Informix, Sybase, Interbase – toto jsou všechno typicky komerční databáze. Jsou ovládány jazykem SQL, mají na starosti větší báze dat. Mají něco z bezpečností databází(systém hesel,…). Umožňují více služeb – automatická data, zajišťování integrity.

Ovládání(implementace) velkých databází – pracuje s client-to-server. Jedno místo je věnováno databázím, tam běží datový server, na jiném místě běží webovský server, na jiném běží klient. Client se odkáže na web server, web mu pošle HRML, client to vyplní a odešle na web, web mu na některé formuláře odpoví a spustí program. Používají se i metody, když všechny součásti běží na jednom stroji.

Konceptuální schéma:
- definuje, co bude v databázi. Model reality není závislý na tom, jak bude databáze implementována. Model reality=soustava objektů, přičemž každý objekt je popsán seznamem datových složek. Mezi jednotlivými objekty jsou vytvořeny vazby.
- info o tom, kdo si vypůjčil jaký materiál
- údaje jsou spjaty pouze s osobou
- uvědomíme si, které položky budou definovat jakýkoliv objekt z nějaké strany.

Položky jednoznačně identifikují prvek: KLÍČ
primární klíč – identifikuje vlastní objekt (u skladu EČ, u osoby číslo zaměstnance apod.). U výpůjčky můžeme mít klíč, který definuje to, kde jsou výpůjčky uvedeny
Cizí klíč- odkaz na položku, která je klíčová v jiné skupině objektů (výpůjčka – event. číslo i číslo zaměstnance.
S klíči souvisí pojem REFERENČNÍ INTEGRITA – vlastnost, která když je splněna zaručuje jedinečnost a správnost klíčů.