-píše politickou, národní a vlasteneckou lyriku
sb. Jitřní písně – báseň Dosti nás – výzva k národnímu sebevědomí, ukazuje na slavnou českou minulost
sb. Nové písně – myšlenka slovanství, báseň Geronův smích – vyhladitel slovanů. I mezi slovany se najde zrádce, který se postaví na stranu nepřítele.
Skladba Písně otroka – 1/2 90 let, myšlenka svobody, má 3 oddíly skladby:
lyrické verše - (vzpomínky na dávnověk)
epické jádro - (romanticko-exotický příběh lásky otroka k otrokyni Zajmě, tragicky závěr
vrchol – závěr (básníkova vize budoucnosti naděje na svobodu = pohled dopředu, ale ještě řinčení okovů = pohled zpět)
-satirická próza – Broučkiády
Pravý výlet pana Broučka do měsíce – pan Brouček se dostane se na měsíc, je z toho nešťastný, seznamuje se s mědíčňany ale dostáva hlad (měsíčňanům stačí k jídlu vůně květin a k pití kapky rosy). Měsíčňani jsou odtrženi od reality.
Nový epochální vylet pana Broučka, tentokráte do XV. století – ostrá kritika maloměšťáctví, zvláště staročechů. Pan Brouček se ocitl uprostřed husitské Prahy a prchal z bitvi na Vítkově – jeho zbabělost, národní lhostejnost, bezcharakternost, prospěchářství a falešné vlastenectví v kontrastu ze statečnosti a odhodláním husitů.
ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ - Literární kritička (proti lumírovcům a kosmopolitismu Vrchlického), překládala Puškina, Mickiewitze a Byrona. Napsala liberto k Smetanovým operám Hubička, Tajemství, Čertova stěna.
Sb. Z máje žití
Sb. K slovanskému jitru
LUMÍROVCI – tzv. škola kosmopolitní, časopis Lumír od roku 1877 redigovaný Sládkem. Chtěli povznést českou literaturu na Evropskou úroveň, požadují tvůrčí svobodu, přejímali cizí vzory a překládali nejlepší díla Evropské literatury.Polemika mezi ruchovci a lumírovci probihala v časopisech Osvěta, Světozor a Květy. Rozhodné slovo měl Jan Neruda, který řekl, že oba směry jsou býborné a vykonali mnoho práce.
Žádné komentáře:
Okomentovat