Účel držení a použití DR

Účel držení a použití devizových rezerv bude předmětem další části, nicméně postavení devizových rezerv a jejich včlenění do bilance centrální banky je nutné odvodit právě od účelu tvorby a držení devizových rezerv. Chce-li mít stát jistotu, že v případě potřeby může kdykoli platit v devizách, například za nakoupené zboží, že může provést splátku devizového úvěru nebo provést devizovou platbu v rámci bilaterálního vyrovnání s jiným státem (příklad se Slovenskem těsně po rozdělení), je nutné, aby existovaly devizové prostředky k těmto účelům rezervované. Chce-li měnová autorita zaručit obchodovatelnost domácí měny za měnu cizí, to znamená aby kurz měny byl určen především poptávkou a nabídkou, a chce-li tato měnová autorita současně zajistit určitou stabilitu tohoto kurzu, je nutné někam "odkládat" přebytek cizí měny, který by jinak znamenal destabilizující posílení, nebo naopak je nutné odněkud "čerpat" nedostatek cizí měny, který by jinak znamenal destabilizující oslabení (nezkoumáme a nedokazujeme výhody a nevýhody soustředění se na stabilitu měny stejně jako se nezabýváme rozměry samotné stability; zaměření se na stabilitu je v této práci chápáno jako fakt odvozený ze Zákona o ČNB a ze současné kurzové politiky centrální banky). V ČR je platebním agentem vlády centrální banka, která ze zákona vede účty státnímu rozpočtu, a která je tímto odpovědná za provedení plateb státu (z §30, odst.(1) Zákona č. 3/1993 Sb. ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance (dále jen "Zákon o ČNB") " Česká národní banka vede účty státního rozpočtu, státních fondů a státních finančních aktiv a pasiv, pokud ministerstvo financí nedohodne vedení těchto účtů s jinou bankou. Platby z výdajových účtů se provádějí do výše souhrnného zůstatku na příjmových účtech" plyne, že pokud státní rozpočet disponuje dostatečnými prostředky, může stát požadovat po ČNB platby v devizách až do výše těchto prostředků). Současně je centrální banka měnovou autoritou, která domácí měnu emituje a která se stará o stabilitu jejího kurzu (§2, Zákona o ČNB " Hlavním cílem České národní banky je zabezpečovat stabilitu české měny" . Stabilitou je nutné rozumět stabilitu vnitřní, čili inflací, a stabilitu vnější, danou kurzem koruny vůči cizím měnám. Tento princip není narušen ani chystanou novelou Zákona o ČNB, kde stabilita kurzu je nahrazena stabilitou cenovou, protože stabilita vnějších cen je dána především kurzem). Proto jsou devizové rezervy součástí bilance centrální banky. Přesněji je existence devizových rezerv zakotvena v §35, písm. c), Zákona o ČNB , "Česká národní banka má v úschově a spravuje měnové rezervy ve zlatě a devizových prostředcích a disponuje s nimi". Zákon nespecifikuje způsob nabytí a účel použití devizových rezerv. Je však zřejmé, že jako jiné cizoměnové finanční prostředky mohou být devizové rezervy buď nakoupeny nebo vypůjčeny. V případě České národní banky platilo obojí, převážná část devizových rezerv byla nakoupena za domácí měnu, poslední - velice malá část, cca 5% byla získaná půjčkou, respektive emisí cizoměnových dluhopisů vydaných ČNB. Poslední devizová půjčka byla splacena v srpnu 2000.