Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

8a): Výroba skla – suroviny, druhy

Zpracování za horka

Foukáním, litím, navíjením

Tavení: Základními surovinami pro výrobu bezolovnatého sodno-draselného křišťálu jsou křemičité písky, soda, potaš, vápenec, další che-mické sloučeniny a recyklované sklo. Tvrdost, která je důležitá pro zpracování za studena, jiskřivost a barvu zaručuje jen přesné dodržení receptury. Sklářský kmen je v pánvové peci postupně zahříván na teplotu okolo 1400°C. Tavba a celková příprava skloviny trvá přibližně 15 hodin. Při teplotě kolem 1230°C je sklovina připravena pro prvotní tvarování

Foukání skla: Týmová práce je v této fázi nejdůležitější. Jen díky šikovnosti, rychlosti a souladu sklářů, který je obzvlášť důležitý vzhledem k rychlosti chladnutí skla, mohou vznikat krásná a jedinečná skleněná díla. Nejzkušenější ze skupiny sklářů je mistr, pod jehož vedením pracuje pomoc-ník a baňkař. Základem každého skleněného výrobku je baňka, kterou vyfukuje baňkař sklářskou píšťalou z nabrané skloviny. Pomocník nabírá další množství skloviny na baňku, ze které pak vytváří foukáním do formy a s pomocí dalších nářadí tvar blížící se finálnímu výrobku. Ještě je třeba nabrat sklovinu na špičku kalicha pro vytvarování nožky. Takto připravený polotovar převezme mistr od pomocníka a vytvaruje nožku a dýnko dřevěnými a kovovými nástroji. Teď už může pomocník odnést výrobek do chladící pece, kde setrvává postupným zchlazováním 1 až 24 hodiny. Doba chlazení závisí na síle skla, čím je výrobek silnější, je doba chlazení delší. Sklo je připraveno pro další zušlechtění až po úplném vychladnutí.

Zpracování za studena: Tomuto zpracování předchází první kontrola kvality. Jen opravdu nedokonalé výrobky, které nevyhovují paramet-rům, jsou opětovně zpracovány v taveninu. Výrobky určené ke zušlechtění jsou tzv. pukáním, zbaven kopny, která spojovala výrobek se sklářskou píšťalou. Zbylé ostré hrany jsou zabroušeny.

Používané metody zušlechtění jsou:
Broušení: Jde o postupné odstraňování skloviny hranovým brusem za pomoci brusných kotoučů do různé hloubky dle požadovaného tvaru výrobku. Následuje leštění, jež dodá výrobku efekt honosnosti. Chemické leštění se používá u výrobků z olovnatého křišťálu. Další dekorativní techni-kou je rytí a zlacení.

Rytí: Pokládá se za nejnáročnější zpracování skla. Rytec musím mít estetické cítění a talent, být manuálně zručný a precizní. Díky těmto schopnostem může vytvořit dílo, jehož předlohou jsou monogramy, rostlinné a figurální motivy, znaky, loga, malířská nebo sochařská díla. Pro hlubší dekoraci je používán rytecký kotouček karborundový, korundový a pro velmi jemnou rytinu kotouček měděný.

Zlacení: Zlatem červeným, žlutým či bílým jsou zvýrazňovány nejen dekorativní prvky broušené nebo ryté, ale i linie zdůrazňující tvar výrob-ku. Pro práci se zlatem jsou určeny štětce různé síly. Nedekorované výrobky jsou vypalovány v elektrické peci při teplotě 540°C
Zrcadla – Benátky nedeformují, jsou naprosto kvalitní.
Egypt – vznik vinutého skla
Sumerská kultura – přejímaní od Egypta
Čechy – výroba okolí Labe, Jablonec, Nížboj, Podkrkonoší, Nový bor

Manzer – Broušené sklo
Tiffany – Lampy, vrstvené sklo s kovem, zasazované sklo do olova domalovávané
Kavalier – skleněnky

Žádné komentáře:

Okomentovat