Vznik a vývoj oděvu bývá jednostranný – jako ochrana před povětrnostními vlivy nebo jako prostředek k zahalování některých částí těla.
Oděvy mají různé funkce: základní – podmínky, životní situace
Ostatní - reprezentativní. Symbolické, estetické, erotické, rituální
Oděv lze rozlišovat z různých hledisek:
1. mužský, ženský, dětský
2. spodní, vrchní
3. pracovní, rekreační, společenský, domácí
4. konfekční, zakázkový
Oděv má i význam estetický. Jeho význam můžeme sledovat v průběhu historického vývoje. Z historického hlediska oděv není jen funkční záležitost, ale má i své symbolické významy např. barvy. Oděv je jakýmsi znakem lidské osobnosti.
Historie:
Nejprve vznik oděvu ovlivnily povětrnostní podmínky. Používané materiály se lišily podle klimatických podmínek. Člověk se naučil používat při lovu provazy již v prehistorických dobách. Jak plynul čas, naučili se splétat jemnější vlákna z juty, konopí, lnu a bavlny a užívat předení příze na tkaní sítí a látek. Asi před 6000 lety uměli již barvit látky rostlinnými barvivy.
Další velký pokrok nastal asi před 200 lety v období průmyslové revoluce, kde se začaly stavět stroje ke spřádání a tkaní.V roce 1856 William Henry Perkin vyrobil ve své laboratoři světle fialové barvivo.
Materiály:
Základní surovinou je vlákno, které se vyrábí. Chemicky a přírodně
Nejvýznamnějí oděvní materiál: tkanina, pletenina, netkaná textilie (koženka, umělá kožešina)
Klasické materiály: lněná plátna, len, vlna, bavlna, hedvábí
Materiály se rozdělují na a) přírodní vlákna 1)rostlinná 2) živočisná
Přírodní vlákna
a) rostlinná
1) ze semene – bavlna, kapok
2) ze stromků – len konopí, juta
3) z list – novozélandský len, manilské konopí
4) z plodů – kokosové vlákno
b) živočišná
1) ze srstí – ovčí vlna, kozí srst, velbloudí, králičí srst, koňské žíně
2) ze sekretu hmyzu – přírodní, plané, lasturové hedvábí
A)
Bavlna
Skládá se z 90 % celulózy, zbytek tvoří bílkoviny, voda, tuky a vosk
Pěstuje se v subtropickém pásmu (Kazachstánu, Čína )
Existují různé druhy bavlníků
Vlastnosti jsou určeny: druhem, stupněm vláken, místem pěstování
Dělí se do dvou skupin podle délky vláken:
Dlouhá vlákna – od 35 mm
Ostatní vlákna . kratší než 35 mm
Barva – bílá, nažloutlá, narůžovělá, hnědá
Použití – oděvní textil, dekorační a bytové tkaniny, technické tkaniny (nitě…)
Len:
Nejstarší textilní surovina
Jednoletá rostlina, cca 1,2 m vysoká
Tkaniny a jejich vazby
Základní tkalcovské pojmy:
Tkanina = plošná textilie, vytvořená ze dvou soustav nití, která se navzájem pravidelně pravoúhle kříží – nazývají se osnova a útek
Vlákno = základ textilie, získává se spřádáním a plstěním
Příze = podstatná část vláken – provázání jednotlivých vláken
Pletenina
Osnova = prochází po délce tkaniny, podél pevného okraje, je z kvalitnějších materiálů, je více skaná než útek
Útek = prochází přes šířku tkaniny, vázaný bod = místo překřížení osnovy a útku
Techniky a zdobení
Zdobení: výšivky, krajky, paličkování, paličkované krajky, háčkování, pletení…
Techniky:
Spřádání vláken
Ruční spřádání vláken na kolovrátku:
- z ostříhané vlny se vytahuje určité množství vláken, která se potom táhnou a skrucují
- ta se nakonec navíjí na cívku
V roce 1764 vynalezl angličan James Hargreaves stroj na spřádání bavlny, kde pracovalo nejednou 8 vřeten.
Tkalcovský stav
Vynalezli je ve Starověkém Egyptě asi 3000 let př. n. l.
Tkali látku 1,5 m širokou a až 18 m dlouhou
Až do konce 18. století pracovali tkalci s ručními stavy
Roku 1785 britský vynálezce Edmund Carturight vyrobil první motorový stav.
Žádné komentáře:
Okomentovat