Při sledování vývoje písma a tisku rozeznáváme dvě hlavní období:
Předhistorické období – vznik předchůdců písma, kresby, piktogramy, ideogramy
Historické období – vznik ručně psaných, kreslených nebo jinak utvářených písem, vznik kovových tiskových písem a tisku, vznik nových tiskových tech-nik v 19. Století moderní písmová tvorba
Písmem rozumíme znaky, které mají sloužit k trvalému zaznamenávání myšlenek a skutečností. Je časově i místně nezávisle na sobě na osobě sdělujícího. Předpokladem pro přečtení písma a porozumění obsahu je nejen znalost písem (znaků), ale i znalost řeči (jazyka), v níž je písmo napsáno.
Typy písma:
-Piktogram – zjednodušené kresby, označují konkrétní předměty, jejich smsl je jasný i bez znalosti jazyka
-Ideogram – obdoba piktogramu, ale znázorňuje o abstraktní věci (pláč, smích atd.). Všechna písma byli původně obrázková
-Písmo slabičné – sylabické. Jeden znak znamená jednu slabiku, často formou rébusů
-Písmo hláskové – alfabetické. Je nejkomplikovanější, ne ve všech jazycích jsou písmeny znázorňovány i samohlásky
Nejstarší druhy písma:
- Písmo klínové – babylonské písmo klínové má svůj počátek u Sumerů. Svou formou bylo vázáno na používaný materiál a druh psacího ná-stroje (hliněné psací destičky, které se vypalovaly a dřevěná rydla, kterými se do destiček vyrývali písma). Stáří se odhaduje asi na 6000 let a mělo přímí vliv na vznik a vývoj mladších forem písma ve starém Egyptě. Nejstarší literární památka je Epos o Gilgamešovi (asi 2000 př.n.l.)
- Písmo Egyptské – V historii Egypta se postupně vytvořily 3 písmenové soustavy, jejichž znaky byly slovní, slabičné i hláskové (hláskových znaků bylo 24, a to jen pro souhlásky, samohlásky k souhláskám si čtenáři doplňovali sami, podle smyslu textu). Nejstarší z nich byli hiero-glyfy (vznikaly přibližně před 5000 lety jako písmo obrázkové, které bylo postupně výtvarně zdokonalováno a zjednodušováno, používalo se zejména při rytí nápisů do stěn paláců, chrámů a hrobek faraónů, roku 1822 je rozluštil francouz Champollion
- Hieratické písmo – bylo jednodušší než hieroglyfy, použití tohoto písma bylo velmi široké, zachovala se rytina na kamenech i fragmenty knih a papyrových svitků
- Démotické – používalo se v praktickém životě, jeho kresba byla již plně podřízena materiálu, na který se psalo papyrosu, jednotlivé znaky se postupem času změnily ve znaky písmové. Egyptským písmem nastal přechod od písma obrázkového, slovního, k písmu hláskovému.
Čínské písmo – vzniklo asi 2000 př.n.l.. Má více než 50000 znaků (jeden znak = jedno slovo), ale pro běžnou potřebu člověk vystačí s 3000 znaky. Písmo se maluje štětcem nebo se tiskne kolmo dolů. Na vývoj písma tato vyspělá východní kultura neměla přímý vliv.
Fénické písmo – ve druhém tisíciletí př.n.l., na našem území dnešní Sýrie Féničané, kteří vytvořili souhláskovou, tzv. severosemitskou abecedu o 22 písmenech. ZU fénického písma vzniklo 80% známých abecedních soustav. Fénické písmo se psalo zprava doleva.
Aramejská abeceda – Vyvinula se z fénické, stala se základem hebrejštiny a aramejského písma
Řecké písmo – Řekové přijali písmo fénických obchodníků asi v 10. Stol př.n.l.. Protože v té době neměli jednotný jazyk, vzniklo několik variant písma pro různá nářečí. Lze je rozdělit na dvě skupiny Východní řecká abeceda (z ní vznikla hlaholice z malých řeckých písmen a kyrilice z cyrilice azbuka). Západní řecká abeceda tu převzali Etruskové a Italikové. Od Řeků přijala písmo celá Evropa.
Římské písmo – bylo přejaté od Etrusků (ti od Řeků), písmo označené jako latinka (dodnes používají češi, Slováci, Poláci, Chorvaté), měla dvě podo-by psací (kurzíva) tj. skloněné spojené Tištěné (tiskací) tj. minuskule (na ní navázal Karel Veliký = karolínská minuskule) a majuskule (zachovala se u římských číslic)
Materiály na které se psalo:
Archeologické (přírodní) tj. kámen, kůra, hlína, dřevo, kosti, krunýře a jiné paleografické (uměle), tj. hedvábí (psalo se štětcem ze zaječích chlupů), papyrus ( z rákosu), pergamen (z kůže zvířat), papír objeven v Číně kolem roku 105 př.n.l., v Evropě doložen až v 11.století, u nás nejstarší papírna z roku 1459 ve Zbraslavi, nejstarší papírová památka Ataroměstká kniha z roku 1310
Žádné komentáře:
Okomentovat